|
|
Kochleární implantace u prelingválně neslyšících dětí z pohledu osob se sluchovou ztrátou
Nováková, Daniela ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Práce se zabývá kochleárními implantacemi u prelingválně neslyšící dětí optikou dospělých osob se sluchovou ztrátou. Ačkoli většina slyšících rodičů by s největší pravděpodobností možnosti navrátit v určité míře sluch svému neslyšícímu potomkovi využila, pro osoby se sluchovou ztrátou to nemusí být jediné možné řešení. Cílem práce je zpřehlednit stanoviska a názory osob se sluchovou ztrátou na kochleární implantaci u prelingválně neslyšících dětí a zdůvodnit je. Práce poukazuje na souvislost kochleární implantace s kulturou a komunitou Neslyšících, kde je téma kochleární implantace mnohdy kontroverzní. V teoretické části jsou uvedena klíčová témata vztahující se k vytyčenému cíli práce, především spojitost sluchové ztráty a komunity Neslyšících, komunikace osob se sluchovou ztrátou, představeny jsou základní informace o kochleární implantaci. V rámci kvalitativního výzkumu, jehož výzkumnou metodou byl polostrukturovaný rozhovor v českém znakovém jazyce, jsou v praktické části citovány výpovědi jedenácti informantů. Autorka na základě výzkumu dochází k závěru, že osoby se sluchovou ztrátou apelují na rodiče prelingválně neslyšících dětí, aby sami aktivně vyhledávali veškeré informace nejen o kochleární implantaci, ale také o kultuře a komunitě Neslyšících a v rámci komunikace s dětmi se sluchovou...
|
|
|
Vestibulární funkce u pacientů po kochleární implantaci
Matějková, Michaela ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Koutná, Sára (oponent)
Ztráta sluchu je nejčastějším smyslovým postižením. Více než 5 % světové populace trpí invalidizující ztrátou sluchu, která postihuje přibližně jednu třetinu osob starších 65 let. V těch případech, kdy naslouchadla nejsou dostatečným řešením těchto potíží, je standardním postupem léčby kochleární implantace. Ta, alespoň zčásti, nahrazuje funkci vláskových buněk, které již nejsou schopny stimulovat primární sluchové neurony. V souvislosti s kochleární implantací však existují obavy týkající se potenciálního rizika poškození funkce vestibulárního aparátu i vzniku či zhoršení nevestibulárních problémů jako je tinnitus, závrať a poruchy orofaciální oblasti. Cíle: Teoretické shrnutí zásadních informací k vestibulárnímu systému a kochleární implantaci a hodnocení vestibulárních i nevestibulárních funkcí po kochleární implantaci a vlivu případných abnormit na kvalitu života pacientů. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno 20 osob ve věku 28-64 let, které byly minimálně 6 měsíců po kochleární implantaci. Všechny tyto osoby absolvovaly vyšetření subjektivní zrakové vertikály, statickou posturografii a vyplnily pět dotazníků - Dizziness Handicap Inventory, Tinnitus Handicap Inventory, Facial Disability Index, Beck's Anxiety Inventory a Beck's Depression Inventory. Celkové i dílčí výsledky z vyšetření statické...
|
|
|
Komplexní péče o dítě s těžkým sluchovým postižením před kochleární implantací a po ní
Lonsmínová, Lenka ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Práce se zabývá procesem kochleární implantace od diagnostikování sluchové vady po nastavování zvukového procesoru a rehabilitaci sluchu. V teoretické části je pozornost věnována definování tématu sluchového postižení, jsou zde zmíněny komunikační prostředky, které je možné zvolit pro komunikaci s dítětem se sluchovým postižením, a najdeme zde i popis vývoje mluvené řeči u těchto dětí. Následně je pozornost věnována systému péče o tyto děti a nakonec je zde popsán kochleární implantát i celý proces kochleární implantace. Empirická část je založena na rozhovorech s matkami dětí s těžkou sluchovou vadou, které podstoupily kochleární implantaci, a zaměřuje se především na informovanost rodičů o celém procesu, o navázání komunikace s dítětem již před implantací a o průběhu následné rehabilitace sluchu. Práce má za cíl poukázat na potřebu včasné diagnostiky sluchové vady, její správné kompenzace, navázání komunikace pomocí smyslově přístupného komunikačního prostředku a důležitost dlouhodobé spolupráce při nastavování zvukového procesoru a následné rehabilitaci sluchu. Dalším cílem je připravit materiál, který rodičům rychle a jednoduše podá základní informace o sluchovém postižení, o možnostech jeho kompenzace a o dalších důsledcích, které ze sluchového postižení mohou vyplývat. Zároveň zde rodiče...
|
|
|
Logopedická intervence u dětí v mladším školnílm věku s kochleárním implantátem
Lomberská, Ivana ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou logopedické intervence u dětí v mladším školním věku s kochleárním implantátem. Teoretická část práce shrnuje obecné poznatky o sluchovém postižení a možnostech jeho kompenzace, jednotlivých typech kochleárních implantátů a zvláště pak o specifikách a metodice následné logopedické intervence. Praktická část sestává z interpretace výsledků výzkumného šetření realizovaného prostřednictvím dotazníků, které se zabývá současnou situací logopedické intervence u dětí v mladším školním věku s kochleárním implantátem, se zvláštním zaměřením na poimplantační rehabilitaci a její komplexnost. Výstupy výzkumného šetření prokázaly komplexnost logopedické intervence pouze v rámci některých pracovišť a také poukázaly na to, že realizace logopedické intervence je velmi individuální a závislá na konkrétní situaci a komunikačních a osobnostních vlastnostech jednotlivých implantovaných dětí. KLÍČOVÁ SLOVA Sluchové postižení, kochleární implantát, kochleární implantace, dítě s kochleárním implantátem, mladší školní věk, rehabilitace, sluchový a řečový rozvoj, logopedická intervence.
|
|
|
Formy a postupy realizace vzdělávání dětí a žáků se sluchovým postižením
Soukupová, Lenka ; Mrkosová, Eva (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
NÁZEV PRÁCE: Formy a postupy realizace vzdělávání dětí a žáků se sluchovým postižením. AUTOR: Lenka Soukupová, DiS. KATEDRA: Speciální pedagogika VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Eva Mrkosová, CSc. ABSTRAKT: Ve své práci jsem se zaměřila na problematiku sluchově postižených dětí. Jaké metody práce se využívají při jejich vzdělávání. V teoretické části popisuji sluchový analyzátor, klasifikaci sluchových poruch a vad, možnosti vyšetření sluchu u takto postižených jedinců, jaké existují kompenzační pomůcky pro sluchově postižené - různé typy sluchadel, kochleární implantát… Dále se zabývám řečovou výchovou sluchově postižených dětí - jak by měla matka se sluchově postiženým dítětem komunikovat a stimulovat ho ke komunikaci, jaké komunikační techniky užívají sluchově postižení lidé. V praktické části se zabývám tím, jak pedagogové pracují se sluchově postiženými dětmi, jaké metody a formy práce ve výuce používají a jak na ně děti reagují. KLÍČOVÁ SLOVA: - dítě se sluchovým postižením, kompenzační pomůcky - sluchadla, kochleární implantát, řečová výchova, komunikační techniky
|
|
|
Rozvoj komunikačních kompetencí u dítěte po kochleární implantaci v raném věku
Vondráčková, Adéla ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem komunikačních kompetencí u dívky po kochleární implantaci v raném věku. Práce je strukturována na teoretickou a empirickou část. První kapitola seznamuje s problematikou sluchového postižení v souvislosti s možnostmi klasifikace, diagnostiky a jeho důsledků. Druhá kapitola popisuje vývoj řeči u intaktních dětí, u dětí se sluchovým postižením a výběr rehabilitační metody u těchto jedinců. Ve třetí kapitole je rozebrána problematika kochleární implantace. V podkapitolách je popsán mechanismus fungování kochleárních implantátů, stručná historie a uvedeni jsou také současní výrobci. Další podkapitoly jsou věnovány komplexní péči o uživatele kochleárních implantátů, tedy především procesu rehabilitace. Poslední podkapitola obsahuje výčet diagnostických baterií využívaných pro hodnocení komunikačních dovedností u implantovaných dětí. Výzkumné šetření si v podobě longitudinální případové studie klade za cíl prozkoumat průběh vývoje komunikačních kompetencí u dívky, která z důvodu oboustranné kongenitální hluchoty podstoupila kochleární implantaci. Ke sběru dat jsou využity metody analýzy lékařské dokumentace, rozhovoru s rodiči a s poradkyní rané péče a pozorování dívky v domácím prostředí. Na základě získaných dat je sestavena osobní anamnéza dívky pro období před a po...
|
|
|
Osoby se sluchovým postižením implantované v dospělém věku. Rehabilitace po kochlerán implantaci
Švarcová, Šárka ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Tématem diplomové práce jsou osoby se sluchovým postižením implantované v dospělosti a rehabilitace po kochleární implantaci. Práce je členěna do čtyř kapitol, z čehož první tři kapitoly jsou teoretického charakteru a čtvrtá kapitola je empirická. První kapitola informuje o problematice člověka se sluchovým postižením. Další kapitola rozebírá kochleární implantát jako kompenzační pomůcku, kdo je vhodným kandidátem ke kochleární implantaci a jaké má budoucí uživatel možnosti. Třetí kapitola je věnována oblasti po kochleární implantaci, včetně rehabilitace a návaznosti služeb pro dospělé osoby s kochleárním implantátem. Empirická kapitola diplomové práce představuje kvalitativní design výzkumného šetření zaměřený na rehabilitaci po kochleární implantaci dospělých osob se sluchovým postižením. Výzkumné šetření bylo realizováno u dospělých uživatelů kochleární implantátu a dále bylo doplněno o dotazníkové šetření mezi odborníky dané problematiky. Hlavním cílem práce bylo zmapovat, v jaké míře je realizována rehabilitace u dospělých osob před a po kochleární implantaci. KLÍČOVÁ SLOVA Osoba se sluchovým postižením Kochleární implantát v dospělosti Kochleární implantace Rehabilitace po kochleární implantaci Kvalita života
|
|
| |
|
|
Život rodiny s dítětem se sluchovým postižením před, při a po kochleární implantaci
TUZOVÁ, Aneta
Bakalářská práce pohlíží na rodinu s dítětem se sluchovým postižením, které je uživatelem kochleárního implantátu. Klade si za cíl zjistit názory, postoje a pocity rodičů před, při a po kochleární implantaci. Kochleární implantát je technickou pomůckou, která umožňuje osobám s těžkým sluchovým postižením nejen vnímání zvuků, ale i rozumění řeči a zlepšení nebo vytvoření vlastních řečových schopností. Stal se nadějí tam, kde již sluchadla nejsou dostatečným přínosem. V současnosti se již provádí kochleární implantace bilaterální. Kandidát na kochleární implantaci musí splnit řadu podmínek. Kochleární implantace je procesem, který je náročný jak pro dítě se sluchovým postižením, tak pro jeho rodinu. Aby došlo k naplnění cíle, byl proveden kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnily čtyři komunikační partnerky matky dětí, které již podstoupily kochleární implantaci. Data získaná v průběhu neřízených rozhovorů s komunikačními partnerkami byla zpracována pomocí metody vytváření trsů a poté vyhodnocena. Výzkum přinesl řadu zajímavých skutečností zmapoval postoje, pocity a v neposlední řadě emoce matek v průběhu implantace. Vyplynulo z něj, že pro komunikační partnerky byl proces kochleární implantace náročný, necítily se dostatečně informované, nevěděly, jakou značku implantátu zvolit, během spolupráce s některými odborníky postrádaly empatii, porozumění a v neposlední řadě lidský přístup. Taktéž ze strany své rodiny se vždy nesetkávaly s podporou a výjimkou nebyly ani zcestné názory některých odborníků, s nimiž se setkávaly. Výsledky bakalářské práce mohou být přínosem pro rodiče, kteří uvažují nad kochleární implantací jejich dítěte a chybí jim dostatek informací, nebo pro širokou veřejnost, která má zájem dozvědět se bližší informace o této problematice.
|
|
|
Vývojová dysfázie u dětí s kochleárním implantátem
Volfová, Markéta ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie jako rizikového faktoru kochleární implantace. Zmíněná diagnóza může svým charakterem zásadně narušit vývoj řeči po kochleární implantaci. Hlavním cílem této práce byla identifikace a komparace využívaných komunikačních systémů osob s kochleárním implantátem a diagnostikovanou vývojovou dysfázií. V rámci charakteristiky úrovně verbální komunikace jsme se zaměřili na morfologicko-syntaktickou rovinu jazyka. Kvalitativní šetření proběhlo na základních školách pro sluchově postižené. Výzkumný vzorek tvořilo pět žáků těchto škol. Žáci byli vybráni na základě užívání kochleárního implantátu, diagnostikované vývojové dysfázie a dalších určených faktorů. Potřebná data byla získána na základě pozorování a prostřednictvím dílčích subtestů testové baterie Diagnostika jazykového vývoje. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že preferovaný a častěji užívaný komunikační systém je i přes kochleární implantaci znakový jazyk. Všichni žáci z výzkumného souboru jsou schopni komunikace prostřednictvím mluvené řeči, kterou ale potřebují doplňovat a podpořit alespoň jednotlivými prvky znakového jazyka. Morfologicko-syntaktická rovina mluvené řeči byla nápadná u všech žáků výzkumného souboru. Žáci byli schopni aplikovat některá gramatická pravidla. Aplikovali...
|
host ::
RSS.